Váhový přírůstek v těhotenství
Pro většinu nastávajících maminek je váhový přírůstek v těhotenství poměrně zásadním tématem. Tím spíš, pokud se jedná o maminky, které byly před otěhotněním zvyklé cvičit a udržovat si svou postavu.
Jak to tedy s váhou v období gravidity je? Kolik by žena měla ideálně přibrat?
Vše závisí na mnoha okolnostech – na tom, zda žena trpí těhotenskými nevolnostmi, jaká je její míra stresu v daném období, jakou hmotnost a BMI měla před otěhotněním apod. Svou roli zde hraje také genetika, rychlost metabolismu a samozřejmě i způsob stravování.
Ovšem ne vždy platí, že pokud se nastávající maminka stravuje zdravě a dbá o svůj jídelníček, bude její váhový přírůstek v těhotenství optimální. Z praxe znám spoustu maminek, které dodržovaly zdravou životosprávu, a přesto se u nich ručička váhy přehoupla přes 20 kilogramů (důvodem v těchto případech bylo zejména zadržování tekutin v těle). A stejně tak znám maminky, které moc nepřibraly, a přitom se v jídle nijak neomezovaly.
Je také třeba počítat s tím, že každé další těhotenství může probíhat odlišně. Pokud např. maminka s prvním miminkem nabrala jen trochu, neznamená to, že příště se nemůže se svou hmotností vyšplhat mnohem výš a mít problémy se shazováním poporodních kilogramů.
Hubnutí po porodu
Podobné je to se shazováním poporodních kilogramů. Některá žena odchází z porodnice a je prakticky na svojí váze, jiné maminky rychle shodí díky kojení a některých se nadbytečné kilogramy drží „zuby nehty“.
Každopádně, ať tak nebo tak, není důvod k panice. Vždy se s tím dá něco dělat. Ovšem je třeba pamatovat na to, že veškeré úpravy váhy, diety a hubnutí jsou vysloveně NEVHODNÉ A NEŽÁDOUCÍ V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ. Mohou totiž ohrozit miminko a jeho zdravý vývoj.
Obecná doporučení
Ačkoliv je, jak už jsem několikrát zmiňovala, váhový přírůstek v těhotenství věcí velmi individuální, existují určitá obecná doporučení. Uvádí se, že žena by měla při zdravém průběhu těhotenství přibrat okolo 12- 15 kilogramů. Váha plodu by měla být okolo 3,5 kg. Zbývající kilogramy jsou pak rozloženy následovně – placenta váží přibližně 750 gramů, plodová voda 1 kg, a stejně tak i děloha. Prsa zvětšují svůj objem a těžknou – a to o 0,5 až 1 kg. Váha krve činí cca 1,5- 2 kg. Podobné je i množství tělních tekutin. Podkožní tuk se zvyšuje o 2 až 5,5 kg.
Kolik by žena měla přibrat v jednotlivých trimestrech?
Zatím jsme si povídali o celkovém váhovém přírůstku v těhotenství. Nyní se zaměříme na jednotlivé trimestry. Tady je kromě jiného třeba sledovat, jak rovnoměrně váha narůstá. Pokud by hmotnost náhle začala prudce stoupat nebo naopak klesat dolů (zejména ve druhém a třetím trimestru), je třeba stav konzultovat s ošetřujícím lékařem. Může to totiž poukazovat na různé zdravotní problémy matky či plodu (cukrovka, preeklapsie, špatné prospívání miminka v děloze apod.).
V prvním trimestru
maminky často nepřiberou vůbec nic. Některé dokonce ještě díky těhotenským nevolnostem a trávícím obtížím zhubnou. Vliv na hmotnostní přírůstek má v tomto období také to, v jaké kondici byla maminka před otěhotněním a zda cvičila. A tady pozor! Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se jedná o maminky sportovkyně, s nižším množství podkožního tuku, jejich váha může v úvodu těhotenství růst poměrně rychle. Jejich tělo si totiž začne vytvářet nezbytné tukové zásoby. Obecně se ale udává, že váhový přírůstek v prvním trimestru by měl být max. 2 kilogramy.
Ve druhém trimestru
většinou těhotenské nevolnosti i chutě ustupují a organismus si postupně na novou situaci přivyká. V tomto období je již žena schopná poměrně dobře dodržovat zdravě sestavený jídelníček. Váhový přírůstek na konci 6. měsíce by neměl překročit 8 kilogramů.
V závěrečném trimestru
by měla pak váha stoupnout o další 4 až 7 kg. Není výjimkou, že hmotnost v tomto období občas stagnuje. Anebo naopak – maminky, u kterých byl váhový přírůstek dosud poměrně malý, začnou velmi rychle přibírat.
Pro lepší představu naleznete ideální váhový přírůstek v těhotenství (včetně spodní a horní hranice) v níže uvedené tabulce, která vychází z oficiálního gravidogramu uvedeného v těhotenské průkazce.
Optimální váhový přírůstek v těhotenství
Týden | Spodní limit | Ideální váha | Horní limit |
9.týden | +0 | +0 | +1,5 |
10.týden | +0 | +0 | +2 |
11.týden | +0 | +0,3 | +2,5 |
12.týden | +0 | +0,5 | +3 |
13.týden | +0 | +0,7 | +3,7 |
14.týden | +0 | +1 | +4,2 |
15.týden | +0 | +1,2 | +4,7 |
16.týden | +0 | +1,4 | +5 |
17.týden | +0 | +1,8 | +5,4 |
18.týden | +0 | +2 | +5,9 |
19.týden | +0 | +2,5 | +6,3 |
20.týden | +0 | +3 | +6,9 |
21.týden | +0 | +3,5 | +7,2 |
22.týden | +0,5 | +4 | +7,8 |
23.týden | +1,2 | +4,5 | +8,2 |
24.týden | +1,8 | +5 | +8,6 |
25.týden | +2,1 | +5,4 | +9,2 |
26.týden | +2,5 | +5,9 | +9,7 |
27.týden | +2,9 | +6,3 | +10,4 |
28.týden | +3,2 | +6,8 | +11,2 |
29.týden | +3,6 | +7,3 | +12 |
30.týden | +4 | +7,8 | +12,7 |
31.týden | +4,7 | +8,1 | +13,4 |
32.týden | +5,2 | +8,6 | +14,1 |
33.týden | +5,6 | +9,1 | +14,7 |
34.týden | +6 | +9,5 | +15,4 |
35.týden | +6,4 | +10 | +16 |
36.týden | +6,8 | +10,5 | +16,7 |
37.týden | +7,2 | +10,9 | +17,2 |
38.týden | +7,6 | +11,2 | +17,7 |
39.týden | +8 | +11,6 | +18,1 |
40.týden | +8,3 | +11,9 | +18,6 |
41.týden | +8,6 | +12,2 | +19 |
42.týden | +8,7 | +12,4 | +19,4 |
(data uvedená v této tabulce platí pro maminku čekající jedno dítě)
Hmotnost versus BMI
Při sledování hmotnosti nastávající maminky je třeba zohlednit také její výchozí váhu. V tomto případě odborníci vychází z tabulek BMI. Pokud je před otěhotněním nebo v jeho úvodu BMI dané ženy nízké, nemusí mít obavy a může si dovolit přibrat i 20 kilogramům bez obav, že by to mělo na miminko, popř. na ní samotnou, negativní vliv. Jsou-li totiž maminky příliš hubené, mohou mít problémy s udržením těhotenství nebo může dojít k předčasnému porodu. Naopak bude-li se jednat o maminku, která trpí nadváhou až obezitou (BMI okolo 30), její váhový přírůstek by neměl překročit 9 kilogramů. Obecně lez říci, že nastávající maminky s nadváhou nebo obezitou jsou mnohem více ohroženy komplikacemi, jako jsou vysoký krevní tlak, preeklampsie, těhotenská cukrovka apod.
Na přesné hodnoty BMI vztažené k nárůstu hmotnosti během gravidity se můžete podívat v tabulce, kterou vydal Ústav pro lékařství Národní akademie věd USA. Někdo možná bude namítat, že dané údaje se týkají americké populace, ale vzhledem k tomu, že i u nás narůstá počet lidí s nadváhou a obezitou, dají se tato data poměrně dobře aplikovat i u nás.
Průběh přibírání v 1. až 3. trimestru dle BMI
BMI před otěhotněním | Dopor. přírustek váhy v těhotenství |
Doporučený týdenní nárůst váhy ve 2. a 3. trim. |
<18,5 podváha |
12,5-18,0 | 0,5 |
18,5 – 24,9 normální váha |
11,5-16,0 | 0,4 |
25 – 29,9 nadváha |
7,0-11,5 | 0,3 |
>30obezita | 5,0-9,0 | 0,2 |
(data uvedená v této tabulce platí pro maminku čekající jedno dítě)
Vlčí hlad, chutě na sladké nebo neobvyklé chutě – co s tím?
Dosud jsme si povídali o váze jako takové. Možná by teď bylo na místě uvést i nějaké praktické rady pro nastávající maminky, které se objevují v souvislosti s hmotností. Mezi nejčastější dotazy patří: „Co mám dělat, když mě trápí záchvaty vlčího hladu? Co dělat, když mám neobvyklé chutě? Mám neodolatelnou chuť na něco sladkého, co s tím?“
V prvním trimestru se obrňte trpělivostí
Je potřeba vycházet z toho, že první trimestr bývá u nastávajících maminek opravdu nevyzpytatelný – od úplného nechutenství a těhotenských nevolností, přes chutě na neobvyklé potraviny (velmi známé jsou např. chutě na kyselé okurky) až po nezřízenou chuť na sladké. V tomto období ženou navíc doslova „cloumají hormony“, a tak je pro ni poměrně náročné udržet své chutě na uzdě a stravovat se zcela podle zásad zdravé výživy.
Je dobré, pokud je žena předem na danou situaci připravená a nebere jí příliš osobně. Jak už bylo uvedeno výše, hormony se časem stabilizují, a stejně tak i trávicí obtíže a různé chutě se postupně upraví.
Od druhého trimestru už si tak žena může své stravovací zvyklosti poměrně dobře upravit s ohledem na zvyšující se nároky.
Co je důležité
Důležitá je v tomto období zejména pestrost a pravidelnost. Díky tomu, že nastávající maminka bude jíst častěji a v menších porcích, předejde nebo omezí obtíže spojené s pálením žáhy a navíc ji nebudou trápit návaly vlčího hladu. Ty bývají často spojené s vyšším příjmem jednoduchých sacharidů nebo potravin s vysokým glykemickém indexem. Po jejich konzumaci dochází k vyplavení velkého množství inzulinu a následně k výraznému poklesu hladiny krevního cukru. A právě to může způsobit pocity nevolnosti a tzv. vlčího hladu. Co tedy jíst, čemu se naopak vyhnout, o kolik navýšit kalorický příjem? To vše a mnohem více si řekneme v příštím článku.