9. týden

Co se děje ve vašem těle?

I když v tomto období nebývá těhotenství ještě příliš patrné, většina maminek již začíná pociťovat některé změny a obtíže, které sebou „jiný stav“ přináší. Nejčastěji se jedná o nevolnosti, bolest prsou doprovázená jejich zvětšením, častější močení a změny nálad. Ty úzce souvisí s kulminací těhotenského hormonu hCG (tzv. choriogonadotropinu)

Poměrně častým jevem je v tomto období špinění či drobné krvácení. Ačkoli se většinou nejedná o nic závažného, je vhodné o tom informovat ošetřujícího lékaře.

V tomto období také dochází k postupnému zvětšování dělohy, která j celkově měkčí a prosáklejší.

Jak už bylo zmíněno, jednou z nejčastějších obtíží v tomto období bývají žaludeční nevolnosti a zvracení. Objevují se většinou v průběhu 1. měsíce a postupně kolem 4. měsíce odezní. Pokud se tak nestane, pak většinou tak zmizí při prvních pohybech dítěte (kolem 16. – 20.tt). Jen opravdu malé procento žen má nevolnosti i nadále.

Tyto nevolnosti většinou bývají mírného rázu a nejčastěji se objevují hned po ránu. Je-li tomu tak, pak je vhodné sníst něco malého ještě předtím, než vstanete z postele Ideální je kousek banánu nebo piškot. Pokud se jedná o žaludeční nevolnosti v průběhu dne, doporučuje se jíst pravidelně a v menších dávkách. Pomoci může také zázvor a to v podobě slabšího zázvorového čaje, popř. zázvorových bonbonů nebo lízátek. Zároveň je třeba se vyhýbat tučným a kořeněným jídlům.
Těhotenské nevolnosti mohou u některých žen dokonce způsobit dočasný pokles hmotnosti. Pokud ovšem přetrvávají po celý den a jsou spojeny s výraznějším zvracení, je třeba stav konzultovat s lékařem, který v případě nutnosti předepíše potřebné vitaminy nebo léky.

První návštěva u gynekologa

V tomto období je nejvyšší čas objednat se ke gynekologovi, pokud jste tak dosud neučinila.

Součástí 1. návštěvy v těhotenské poradně by mělo být řádné odebrání (probrání) osobní a rodinné anamnézy. Důraz je přitom kladen zejména na dědičné choroby a další stavy, které mohou představovat v období  těhotenství určité riziko. Mezi další vyšetření (které se odteď budou pravidelně opakovat při každé návštěvě) patří měření krevního tlaku, hmotnosti a kontrola moči. Následuje gynekologické vyšetření, jehož součástí je i vyšetření děložního čípku. V případě potřeby je možné udělat i kontrolní stěry a kultivaci z pochvy, popř. podrobnější vyšetření moči.

V rámci 1. návštěvy v těhotenské poradně by mělo být provedeno i kontrolní vyšetření prsů – a to nejen za účelem vyloučení nádorového onemocnění, ale také pro zjištění případného problému s vpáčenými bradavkami. O ty je třeba pečovat již v průběhu těhotenství, jinak hrozí, že bude mít nastávající maminka problémy s kojením.

Kromě výše uvedených vyšetření provede lékař i kontrolu na ultrazvuku. Ta se provádí zejména za účelem stanovení počtu plodů, vyloučení mimoděložního těhotenství a pro kontrolu srdečních ozev plodu, které jsou již na UZ dobře patrné.

Počítejte také s tím, že v průběhu prvního trimestru (nejpozději do 16. týdne těhotenství) vám bude odebrána krev k provedení vstupního laboratorního vyšetření. Součástí tohoto vyšetření je krevní obraz, určení krevní skupiny včetně Rh faktoru, vyšetření erytrocytárních protilátek, sérologické vyšetření HIV, HbsAg (žloutenky typu B) a sérologické vyšetření protilátek proti syfilis. Někdy jsou tyto odběry prováděny současně s odběrem krve na tzv. prvotrimestrální screeningové vyšetření (kolem 10. týdne těhotenství).

Jak roste miminko?

Velikost (od hlavičky k zadečku): cca 2,5 cm

Váha: okolo 2-3 gramů

V tomto období vývoje je hlava zárodku ve srovnání s trupem o dost větší. Zároveň je značně ohnutá vpřed. Obličejová část je oproti mozkové části malá. Samotný vývoj obličeje je poměrně komplikovaný. Dochází ke srůstání vytvořených výběžků, které představují základ pro horní a dolní čelist (v tomto období proto také nejčastěji vznikají rozštěpové vady). Kromě toho pokračuje vývoj nosu, který začíná prominovat. Oči se přesouvají z postranní polohy směrem dopředu a více k sobě. V sítnici je zřetelně vidět pigment. Zároveň se začínají vytvářet slzné žlázy. Kolem zevního zvukovodu jsou patrné hrbolky, které tvoří základ pro ušní boltec. Začíná se také utvářet dolní ret a jsou položeny základy pro mléčné zuby.

V dutině břišní dochází k růstu tenkého střeva, které se postupně skládá v kličky. Poměrně velkou část dutiny břišní v tomto okamžiku zabírá základ jater. Díky své velikosti pomáhají játra k napřimování dosud stočeného zárodku.

Výrazné změny jsou patrné na končetinách. Objevují se zde meziprstní štěrbiny.

Ocasní konec v tuto chvíli již téměř zmizel. Z jeho zbytku se postupně vytvoří základ pro budoucí kostrč.

 

Jak vypadá miminko 9. týden těhotenství?


ilustrační foto

Co byste ještě měla vědět?

Jak vypočítat termín porodu?

Termín porodu lze vypočítat následovně:

První den menstruace + 12 měsíců – 3 měsíce + 7 dní

Ovšem nejspolehlivěji lze termín porodu stanovit prostřednictvím ultrazvukového vyšetření (UZ) mezi 11 a 14. týdnem těhotenství – a to podle temenokostrční délky plodu (tzv. CLR). Pozdější stanovování termínu je již velmi nepřesné.

Nejméně spolehlivou metodou je pak určení porodu podle data prvních pohybů plodu. U ženy prvorodičky se k tomuto datu přičítá 4 a půl měsíce, u vícerodičky 5 měsíců (prvorodička obvykle cítí první pohyby plodu asi ve 20. týdnu, vícerodička o něco dříve – cca v 18. týdnu).

Údaj o gestačním stáří plodu je důležitý zejména v okamžiku, pokud dojde v těhotenství ke komplikacím (např. předčasný porod, nedostatečný nebo zpomalený růst plodu) a lékař se musí rozhodnout o dalším postupu. Stejně tak důležitá je tato informace v okamžiku, kdy žena přenáší.

 

Dva termíny porodu na těhotenské průkazce

Nastávající maminky mají ve své těhotenské průkazce často uvedeny dva termíny porodu – jeden vypočítaný a druhý stanovený na základě UZ vyšetření. V případě, že je rozdíl mezi nimi větší než dva týdny, řídí se lékař podle termínu z ultrazvukového vyšetření.