Co se děje ve vašem těle?
Během posledního týdne těhotenství se většina maminek cítí hodně unaveně a horší se i kvalita jejich spánku. To je způsobeno nejen velikostí bříška, ale také rostoucí nervozitou z očekáváného porodu. Váš celkový váhový přírůstek by se měl pohybovat mezi 12 – 15 kg.
V průběhu tohoto týdne vás čeká kontrola v těhotenské poradně, jejíž součástí je kardiotokografické vyšetření, tzv. CTG.
Porod v tomto týdnu může nastat prakticky kdykoliv. Mezi první znaky blížícího se porodu patří často odchod hlenové zátky (hlen s příměsí krve). Není to však podmínkou. Známkou opravdového začátku porodu jsou pravidelné kontrakce, které postupně zesilují. Zpočátku je mezi nimi interval přibližně 10 minut. Tyto kontrakce nepolevují ani se změnou polohy. Odjezd do porodnice je vhodný v okamžiku, kdy se kontrakce začínají objevovat častěji, přibližně po 5 minutách. Dalším důvodem pro odjezd do porodnice je odtok plodové vody, vaginální krvácení, silné bolesti břicha nebo hlavy a vysoká horečka, poruchy vidění nebo výrazné snížení aktivity plodu v děloze.
Pokud v průběhu 40. týdne neporodíte, nic se neděje, je to zcela normální. Počítejte s tím, že následující týden budete chodit na kontroly častěji, obvykle 2-3x týdně. Během každé kontroly budou opět monitorovány ozvy plodu a děložní kontrakce, popř. podstoupíte další vyšetření na celkové zhodnocení stavu miminka.
Jestliže je vše v pořádku, vyčkává se dalších 10-12 dní. Do té doby většina nastávajících maminek porodí. Pokud ne, přistupuje se obvykle k vyvolávání porodu, tzv. indukci. Ta se provádí pomocí Hamiltonova hmatu, podáním prostaglandinu ve formě tablet nebo gelu, dirupcí (umělým protržením) vaku blan, popř. pomocí oxytocinové infuze.
Jak roste miminko?
Velikost (součet délky hlavičky, trupu a nohou): přibližně 48 – 50 cm
Váha: okolo 3 400 g
Kůže miminka je v tuto chvíli již vyhlazená, růžová a je pokryta tenkou vrstvou mázku.
Lebka dítěte není stále ještě pevně srostlá, to proto, aby snadněji prošla porodními cestami. Nesrostlá místa se odborně nazývají fontanely. Jedná se o vazivové spojení (tzv. lupínky) mezi jednotlivými kostmi. Dvě hlavní fontanely se uzavírají až v průběhu prvních měsíců života dítěte. Do té doby jsou bedlivě sledovány dětským lékařem v průběhu pravidelných kontrol.
Těhotenské hormony způsobují u miminek (u obou pohlaví) zbytnění mléčných žláz. Jedná se o dočasný jev, který brzy po porodu odezní.
U chlapců jsou již v tomto období varlata sestouplá do šourku a dívkám se ve vaječnících objevují folikuly.
Miminko je zralé a čeká na svůj příchod na svět. V tuto chvíli je vybaveno poměrně velkým množstvím základních reflexů, které mu pomohou při počáteční adaptaci na nové podmínky. Od matky je také zásobeno poměrně velkým množstvím protilátek proti nemocem. Ty bude potřebovat zejména v prvních měsících života, tedy do té doby, než se naučí vytvářet si vlastní protilátky.
Jak vypadá miminko 40. týden těhotenství?
Ilustrační foto
Co byste ještě měla vědět?
Porod
Vlastní porod má tři, respektive čtyři níže uvedené fáze:
I.doba porodní – otevírací
Cílem I. doby porodní je otevření porodního kanálu tak, aby se miminko mohlo dostat ven. K tomu napomáhají právě děložní kontrakce. Díky nim dochází ke zkracování děložního čípku a k otevírání děložního hrdla. Během I. doby porodní také může odtéct plodová voda. Jedná se poměrně běžný jev, ale pokud se tak nestane, nic se neděje. V případě potřeby může porodní asistentka nebo ošetřující lékař provést tzv. dirupci (protržení) vaku blan. Tento výkon je zcela bezbolestný a bezpečný jak pro maminku, tak pro miminko a vede k urychlení celého porodu.
První porodní doba končí v okamžiku, kdy dojde k maximálnímu otevření děložní branky (na 10 -12 cm).
Pro nastávající maminku je tato doba tou nejdelší a nejnáročnější.
II. doba porodní – vypuzovací
Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy jsou porodní cesty natolik otevřeny, že je možné začít vytlačovat miminko ven a trvá obvykle okolo 20-ti minut (nejdéle 60 minut).
III. doba porodní
Třetí doba nastává v okamžiku, kdy je již vaše miminko na světě a dochází během ní k odloučení placenty. V tu chvíli dochází také k mohutné kontrakci dělohy, která zabezpečí stažení děložních cév, a tím brání krevním ztrátám v těle matky. Vypuzování placenty obvykle trvá 10-20 minut a většinou není bolestivé. Placenta musí být ihned po porodu zkontrolována, aby byla jistota, že žádná její část nezůstala v děloze. To by totiž mohlo vést k následným komplikacím (zánět dělohy, silné krvácení).
IV. doba porodní
Čtvrtou dobou porodní se rozumí cca dvouhodinové adaptační období, kdy rodička zůstává ještě na porodní sále. Zde jsou jí ošetřeny případné porodní poranění a je i nadále kontrolována a sledována, zejména proto, že ještě může dojít ke krvácení. Po uplynutí této doby je žena převezena na oddělení šestinedělí.
Císařský řez (sectio caesarea)
Císařský řez je v současnosti nejčastěji prováděnou porodnickou operací. Podíl porodů císařským řezem v posledních letech roste. V České republice se touto cestou narodí okolo 20% dětí.
Císařský řez se provádí buď plánovaně, kdy je důvod pro císařský řez známý již před porodem (úzká pánev rodičky, nepříznivá poloha plodu, vícečetné těhotenství atd.), nebo neplánovaně – akutně (tzv. sekundární císařský řez). Nejčastějšími důvody jsou v tomto případě zejména hypoxie plodu, nepostupující porod, hrozící ruptura dělohy, pupečníkové komplikace apod.
Je třeba si uvědomit, že císařský řez je operace a je pro matku 6x rizikovější než přirozený vaginální porod. Provádí se proto pouze při vážném ohrožení zdraví matky nebo dítěte (nikdy ne na žádost maminky, protože má strach z bolestí při porodu).
Zákrok se provádí v celkové nebo místní (epidurální) anestezii. Celková anestezie se dnes používá jen výjimečně, a to především u akutních císařských řezů nebo v případě, že u rodičky není možné použít lokální znecitlivění. Při epidurální anestezii, která se používá v ostatních případech, je žena při vědomí, dochází pouze ke znecitlivění dolní poloviny těla.
Součástí předoperační přípravy je obvykle i zavedení močového katetru.
Samotná operace se pak obvykle provádí příčným řezem v oblasti těsně nad stydkou kostí. Výhodou takového řezu je, že jizva po zahojení není prakticky vidět. Celá operace trvá přibližně 45 minut, přičemž miminko je z dělohy vyjmuto během prvních 5-15 minut. Zbylý čas je potřebný pro sešití rány.
Poté je maminka převezena na jednotku intenzivní péče. V případě, že nejsou komplikace, je následně druhý den přesunuta na oddělení šestinedělí. Břicho bývá po operaci bolestivé a laktace nastupuje o pár dnů později než po normálním porodu. Pokud však vše dále probíhá tak, jak má, je maminka i s miminkem propuštěna pátý pooperační den domů. Minimálně 6 týdnů by se pak žena neměla namáhat.
Ošetření novorozence a Apgar skóre
Pokud proběhl porod v pořádku, je již ve většině porodnic běžným zvykem položit miminko po přestřižení pupeční šňůry na krátkou chvíli mamince na bříško, aby tak byl podpořen jejich vzájemný kontakt. Pouze v případě, že je zapotřebí miminku zprůchodnit horní cesty dýchací, odnese sestra miminko na okamžik na novorozenecký box (který je součástí porodního sálu) a odsaje mu případný sekret z nosu.
Následně se novorozenec ošetří. Vzhledem k tomu, že miminko nemá dostatečně vyvinutou termoregulaci, nekoupe se, ale pouze osuší. I nadále je pak třeba ho udržovat v teple. Součástí ošetření je dále ochrana očí novorozence před možnou nákazou z rodidel matky. Za tímto účelem se miminku do očí vkápnou dezinfekční kapky (tzv. kredeizace). Kromě toho je ošetřen i pupeční pahýl. Miminko se zváží, změří a na ručičku dostane číselné označení (stejné dostane na ruku i maminka).
Součástí péče o novorozence je i jeho hodnocení poporodní adaptace podle tzv. Apgar skóre. To se provádí v první, páté a desáté minutě po porodu. Hodnotí se srdeční frekvence, dech, svalový tonus, barva kůže a reakce na podráždění. Celkové hodnocení je v rozmezí 0 až 10 bodů. Osm až deset bodů odpovídá zdravému novorozenci, 5-7 bodů ukazuje na to, že miminko mělo po porodu určité potíže s adaptací – např. horší dýchání. Pět a méně bodů mají děti, které vyžadují neodkladnou lékařskou péči.
Součástí poporodní péče o miminko je i důkladná prohlídka dítěte pediatrem.