Co se děje ve vašem těle?
Vaše bříško se stále zvětšuje. Kůže v oblasti vyklenuté břišní stěny je napjatá a občas nepříjemně svědí. Je proto důležité kůži pravidelně promazávat, abyste předešly tvorbě strií.
Kromě bolestí zad se u vás mohou začít objevovat bolesti v pánvi. Ta se rozvolňuje a začíná se tak připravovat na porod. Některé maminky mohou také začít trápit bolesti hrudního koše, zejména pak v oblasti dolních žeber. Důvodem jsou pohyby dítěte, které se různě protahuje a kope. Miminko je nyní již většinou otočeno hlavičkou dolů a nožičky mu směřují vzhůru, právě do oblasti dolních žeberních oblouků.
V tomto období některé maminky vnímají intenzivnější tvrdnutí břicha neboli Braxton-Hicksovy kontrakce. Poslíčci mohou být již mírně bolestivé, a trvají přibližně půl minuty až minutu. Na rozdíl od pravých porodních bolestí však bývají nepravidelné a nevedou k porodu.
Vzhledem k rychlému růstu plodu je v tomto období obzvlášť důležité klást důraz na výživu. Ta by měla být především pestrá a vyvážená. Jíst byste měla pravidelně, v menších porcích – a to zejména tehdy, pokud vás trápí pálení žáhy. To se v těhotenství objevuje hlavně díky hormonálním změnám, které vznikají v těle nastávající maminky, a které mají mimo jiné za následek ochabnutí svěrače žaludku. Díky tomu pak dochází k návratu kyselého obsahu žaludku směrem k jícnu a pálení žáhy (proto je také vhodné po jídle odpočívat ve zvýšené pozici).
Ve svém jídelníčku se kromě toho zaměřte také na navýšení množství vápníků (pokud možno v přirozené formě). Nejlepšími zdroji je mléko, mléčné výrobky a sýry. Dostatečná by měla být i konzumace bílkovin, vitamínu C, kyseliny listové a železa.
Během dne se snažte co nejvíce odpočívat, pokud možno s nohama ve vyšší poloze.
Jak roste miminko?
Velikost (součet délky hlavičky, trupu a nohou): přibližně 41 cm
Váha: cca 1600 g
Miminko v této fázi vývoje rychle přibírá na váze, a to v průměru 200 g za týden. Jeho vrásčitá kůže se díky ukládání podkožního tuku začíná postupně vyhlazovat.
Množství plodové vody je nyní okolo 800 – 1000 ml, poté začne pomalu klesat až na množství přibližně 600 ml v době porodu. Miminko i nadále plodovou vodu polyká a zase ji vylučuje.
Oči má nyní stále otevřené, zavírá je jen, když spí. Oční duhovka je zbarvena do tmavě modra. Svou finální barvu získá až několik týdnů po narození. Zornice miminka se rozšiřují a stahují v závislosti na tom, kolik světla k němu přes břišní stěnu proniká.
Dítě je stále velmi aktivní a pohybuje se, i když je již poměrně hodně omezeno prostorem. Otáčí hlavičkou, kope nožičkami nebo si cucá paleček. Nejčastější poloha plodu v děloze je v tomto týdnu již hlavičkou dolů.
Jak vypadá miminko 31. týden těhotenství?
Ilustrační foto
Co byste ještě měla vědět?
Placenta praevia
Placenta praevia neboli vcestné lůžko je stav, kdy placenta roste v nejnižší části dělohy, blízko děložního čípku (v některých případech ho dokonce může úplně zablokovat). Jedná se o jednu z nejčastějších příčin krvácení ve druhém a třetím trimestru.
Proč placenta praevia vzniká, není přesně známo. Existují však určité rizikové faktory – císařský řez u předchozích těhotenství, vyšší věk matky, abnormální tvar dělohy, léčba neplodnosti, kouření, alkohol atd.
Placenta praevia má 4 stupně:
- nízko položená placenta – placenta je uložena v těsné blízkosti vnitřní branky, ale nepřekrývá ji
- placenta se dotýká okraje vnitřní děložní branky
- placenta částečně překrývá vnitřní děložní branku
- placenta zcela překrývá vnitřní děložní branku
Dle stupně se odvíjí následný postup a léčba. Cílem je zmírnit symptomy a prodloužit těhotenství. Pokud je placenta blízko, nebo pokrývá část děložního čípku, lékař obvykle doporučí klid na lůžku a omezení pohybových aktivit. Kromě toho je třeba se vyvarovat pohlavního styku. Při známkách chudokrevnosti se podává železo. Je-li krvácení větší, je nastávající maminka hospitalizována. Snahou je udržet těhotenství alespoň do 38. týdne, aby se minimalizovaly novorozenecké komplikace. Je-li žena těhotná méně než 34 týdnů, dostává kortikosteroidy, které pomáhají miminku s dozráním plic pro případ předčasného porodu.
Většina žen s placenta praevia podstupuje císařský řez. U 1. a 2. stupně je možné rodit i vaginálně, avšak za přítomnosti anesteziologa, porodníka, neonatologa. Z důvodů možnosti vzniku větších krevních ztrát je třeba mít předem připravenou krev, která se v případě nutnosti rodičce podá.
U 3. a 4. stupně placenta praevia by mohl vaginální porod způsobit těžké krvácení a ohrozit na životě jak matku, tak dítě. Proto se v tomto případě vždy přistupuje k císařskému řezu.
Těhotenská cholestáza (žloutenka)
Pokud vás v těhotenství trápí urputné svědění kůže, je dobré svůj stav konzultovat s ošetřujícím lékaře, protože může jít o onemocnění jater, tzv. těhotenskou cholestázu nebo-li těhotenskou žloutenku. Ta se vyskytuje přibližně u 1% těhotných žen a objevuje se obvykle v průběhu třetího trimestru.
Jedná se o onemocnění způsobené neschopností jater vyrovnat se se zvyšujícím se množstvím těhotenských hormonů (zejména progesteronu). Ty mimo jiné ovlivňují činnost jater a žlučníku a mohou způsobovat poruchy produkce a toku žlučových kyselin. Ty se pak v nadměrné míře dostávají do krevního oběhu a způsobují problémy.
Nejnápadnějším projevem těhotenské žloutenky je úporné svědění kůže (nejintenzivněji obvykle svědí oblast břicha, dlaně a plosky nohou). Dalším výrazným projevem je pak světlá stolice, do žluta zbarvená kůže a tmavá moč.
Pokud na sobě některý z příznaků pozorujete, navštivte svého ošetřujícího gynekologa. Ten vám nechá udělat krevní testy, a v případě vyšších hodnot, bude váš stav nadále řešit. Prvním krokem v léčbě je dietetické opatření v podobě jaterní diety v kombinaci s léky působícími proti svědění.
Těhotenská cholestáze nepředstavuje pro nastávající maminku nijak závažné riziko, avšak pro plod je nebezpečná (zvyšuje riziko předčasného porodu, může způsobit problémy s dýcháním dítěte po porodu a dokonce může plod ohrozit na životě). Z tohoto důvodu je třeba těhotenství ženy s cholestázou velmi pečlivě sledovat. V případě nutnosti může lékař přistoupit i k dřívějšímu vyvolání porodu po 37. týdnu těhotenství, aby se tak předešlo případným komplikacím.